ŠALVĚJ

 

 

Šalvěj lékařská 

Salvia officinalis

......................................................

Původ:
Středomoří. Od pradávna byla považována za léčivou rostlinu, což vyznívá i z jejího názvu.   Latinsky salve znamená léčit.

Popis: 
Víceletý polodřevitý keřík, 40 až 70 cm vysoký. Listy podlouhlé, vejčité, tužší, šedozelené až šedostříbrné. Kvete fialově. Je i velmi pěknou okrasnou rostlinou. 

Pěstování:
Šalvěj je absolutně nenáročná rostlina. Péči o ni zvládne i úplný začátečník. Daří se jí na slunci, v chudších a spíše sušších, lehkých, hlinitopísčitých půdách. Má ráda chráněná stanoviště. Životnost rostliny je asi 5 let. Zalévat třeba jen při větším suchu. Můžete pěstovat i na balkóně ve větším květináči.




Účinky: 
Obsahuje až 3 % silice, která je směsí thujonu (toxický), salviolu, kafru, cineolu a borneolu. Dále obsahuje 4 % tříslovin, saponiny, hořčiny, oxyterpenové kyseliny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové, pryskyřice, vitaminy skupiny B, vitamin P, minerální a hormonálně účinné látky. Působí protizánětlivě, bakteriocidně, má svíravý účinek. Nejčastěji se užívá jako čaj proti pocení, zejména nervového původu (např. při nočním pocení v období klimakteria, v pubertě). Doporučuje se také k úpravě trávících obtíží, při chorobách žlucníku a jater. Má protihlístové účinky a snižuje sekreci žláz, včetně sekrece mléka. Při vnějším použití se pro svůj svíravý účinek používá především ke kloktání při zánětech dutiny ústní, angíně a při krvácení dásní. Protože působí protizánětlivě a antimykoticky, používá se také k přípravě obkladů při zánětech, k vymývání zanícených ran a k výplachům při výtoku.
!!! Thujon, obsažený v silici, je poměrně toxický. Proto šalvěj není vhodná k dlouhodobému podávání. Nejúčinnější, ale také nejtoxičtější jsou lihové výtažky, z vodných výluhů nálev, případně macerát. Odvar poskytuje léčivo, ve kterém jsou zastoupeny především třísloviny a toxická část silice vyprchá, takže odvar je méně účinný a relativně neškodný. Předávkování šalvějí je nebezpečné zejména pro lidi trpící epilepsií. Při logickém a rozumném dávkování šalvěje však žádné nebezpečí nehrozí.


Použití v kuchyni:
Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako petrželka. Narozdíl od ní má ale velmi silné kafrové aróma a svíravou až nahořklou chuť. Je nedráždivým a zdravým kořením, neměla by se však užívat ve větších dávkách, ani dlouhodobě. Používají se čerstvé i sušené listy, většinou tepelně upravené. Výborná je v kombinaci s rozmarýnem, česnekem, oreganem, majoránkou, bazalkou, petrželí, yzopem i s mátou.





.............................................................


Sušená šalvěj lekářská je ideální ve formě čaje na odstranění bolesti hrdla a zbavení se rýmy.

Recept:
1 čajová lžička šalvěje se zaleje 0,25 l horké vody, nechat přikryté 3 min vyluhovat 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.